Milly

Blížil se konec školního roku. Famfrpál už byl odehraný. Většinu zkoušek měli studenti za sebou, Harrymu zbývala poslední zkouška z OVCE. Měl spoustu času, který trávil většinou s Milly, protože Ron s Herminou byli často někde zapadlí a mazlili se.

Severus nechtěl po tom strašném incidentu nechávat Milly samotnou, tak ji musel pokaždé někdo hlídat. Nejčastěji to byl právě Harry nebo Draco. Bradavičtí učitelé měli stejně málo času jako lektvarista, opravovali testy nebo zkoušeli. Milly si nestěžovala, byla z obou chlapců nadšená, každý si s ní hrál jinak. Harry vymýšlel mudlovské hry, četl jí pohádky a hrál si s jejími plyšáky. Draco jí oživoval hračky, se kterými potom proti sobě bojovali, nebo s ní vařil jednoduché lektvary. Pro oba dva mladé muže se stala mladší sestrou, kterou nikdy neměli.

Byla poslední středa před odjezdem domů a Harry se chystal naposledy za Milly a Severusem. Cestou přemýšlel nad tím, jak si užije poslední rozloučení s Dursleovými a pak už je snad nikdy neuvidí. Potom se konečně postaví na vlastní nohy a nikdo mu nebude říkat, co smí nebo nesmí. Svoboda. Rozhodli se s Ronem a s Hermionou, že si společně pronajmou byt.

Xxxxx

Dohráli Běhající opičku, hra, která se skládala z toho, že jste krmili opičku banány, aby běžela rychleji než ta protihráčova. Banány jste však získali pouze tím, že jste si vytáhli banánovou kartu z misky se slizem, což nebylo vůbec lehké, protože sliz se ruky nechtěl dobrovolně vzdát.

„Musím se s tebou rozloučit, Milly,“ pověděl jí Harry.

„Už musíš jít spát?“ zeptala se Milly.

„To také, ale myslel jsem to tak, že v pátek jedu domů, tak už nebudou žádné hrací středy.“

Milly se zamračila. „Ale já mám hrací středy ráda.“

Harry se zasmál. „To já taky.“

„A nemohl bys sem jezdit nebo tu zůstat? Prosím, Harry. Prosím tati!“ Milly se na Severuse usmála. Severuse napadlo, že ta malá nezbeda přesně ví, jak se má tvářit, aby dosáhla svého.

Harry se zvědavě podíval na Snapea. Odmítat něco takovému kukuči bylo strašné, ale nic jiného se dělat nemohlo. Doufal, že se slova ujme Snape a vysvětlí to i Milly. 

„Něco vymyslíme, zlatíčko.“ Snape políbil Milly na vlásky a poslal ji vyčistit si zoubky.

Milly Harryho objala, dala mu velkou pusu a zašeptala mu, „Neboj, tatínek něco vymyslí. On je v tom fakt dobrý,“ a odběhla do koupelny.

„Pane Pottere, mohl byste tu chvíli zůstat? Jen Milly uložím a pak bych si s vámi potřeboval o něčem popovídat.“

Xxxxx

Severus se chystal k velkému kroku, k jakému si veřejnému usmíření s Harrym Pottrem. Nedělal to jen kvůli Milly, Potter potřeboval také dohled. Navíc by se jednalo jen o prázdniny, ujišťoval sám sebe.

„Víte už, kam od Dursleových půjdete?“

„Ne, ještě ne tak úplně, pane. Asi si něco pronajmu, teda my, s Ronem a Hermionou si někde pronajmeme byt. Jenže jsme ještě nenašli nic vhodného.“

„Tušil jsem to. Možná byste přes prázdniny mohl zůstat se mnou a s Milly,“ navrhl profesor. 

Harry na něho vytřeštil oči.

„Milly vás má ráda a já bych občas potřeboval hlídání,“ dodal Snape, když si všiml, jak se na něho Harry nevěřícně dívá. 

„Tady v Bradavicích?“ zeptal se Harry zvědavě.

„Ano, zde u mě v bytě. Určitě jste si všiml, že tu mám pokoj pro hosty. A pro vaši bezpečnost to bude také lepší.“

„Nerozumím, pane. Pro mou bezpečnost?“

„Ano, než si najdete vhodný byt a zabezpečíte ho obrannými kouzly, to nějaký čas potrvá. Navíc nepředpokládám, že chcete u svých příbuzných zůstat déle, než je nezbytně nutné.“

„To opravdu nechci. Děkuji za nabídku,“ pronesl Harry váhavě.

„Není to ode mě nic velkorysého, pane Pottere. Jen potřebuji přes léto hlídání a vy sám musíte být hlídán,“ ušklíbl se Severus. Snažil se tvářit, že nejde o nic velikého, že by něco takového nabídl každému studentovi. Jenže nenabídl. 

„Je mi to jasné, pane,“ ušklíbl se na oplátku Harry.

Xxxxx

Harry celou noc přemýšlel nad Severusovou nabídkou. Vlastně by to dávalo celkem smysl. Stejně nemohl o prázdninách vycestovat, protože Voldemort stále žil a určitě by po Harrym šel. Navíc Milly měl skutečně rád a ona jeho také. Občas se cítil jako její starší brácha. Vlastně by to nemuselo být tak strašné. A třeba by mu Snape mohl pomoci s bystrozorským výcvikem. Každopádně to jsou jen dva měsíce a pak bude bydlet s kamarády. Půjde do toho. Sice netuší, co na to řeknou jeho přátelé, ale to je jedno. Vždyť se rozhodl, že si teď bude dělat, co chce on sám.

Nabídl mu to. Jemu. Myslel si, že mu Harry práskne dveřmi před nosem, ale vypadalo to, že o nabídce bude přemýšlet. To ho potěšilo a vyděsilo zároveň. Potter byl ucházející, když si hrál s Milly. Sice by měl rád Milly jen pro sebe, ale potřebuje kontakt i s mladšími lidmi. Už několikrát ho napadlo, jestli Milly o něco neochuzuje, když se nestýká s jinými rodiči, kteří mají stejně staré dítě. Jenže Milly tento kontakt nahrazovali studenti ve škole a Hagridova zvířata. Nezdálo se, že by jí něco chybělo. Potter pro ni bude příjemným zpestřením. Má ho ráda. A on možná také. Trochu. Nepatrně. 

Xxxxx

Harry se rozloučil s Dursleovými, vlastně to ani pořádné rozloučení nebylo. Prostě mu jen mávli a on odešel. Sbalil si všechny věci, ne že by jich bylo moc a přemístil se k Bradavicím. Tam už na něho čekal Snape s Milly. Milly se rozeběhla ke štítům. Snape i Harry čekali, že ji nepustí a holčička narazí, ale ona mu přesto skočila do náruče.

„Harry, tatínek ti připravil pokoj. Bude se ti líbit a já ti tam dala pár kamarádů, aby ti nebylo smutno. Ale můžeš spát i se mnou, jo?“

„To je od tebe moc milé, děkuji.“ S Milly v náruči se vydal k hradu.

„Jak je možné, že ji obrany pustily?“ zeptal se Severuse. Milly si zatím prozpěvovala.

„Nevím, pořád je v něčem speciální,“ odpověděl Severus zamyšleně.

Došli k bytu. Milly mu ihned seskočila z náruče a utíkala k jeho pokoji. „Harry, podívej, koukej!“

Harry se šel podívat. Jeho pokoj vypadal pohodlně, byl lehce laděn do nebelvírských barev a vévodila mu velká postel. Na posteli leželo několik plyšáků. V rohu stál pracovní stůl s pohodlným křeslem. „Je parádní,“ řekl Milly a poté se otočil k Severusovi. „Děkuji.“

„Nemusíte mi děkovat. Odpracujete si to hlídáním téhle potvůrky,“ Snape se láskyplně podíval na Milly, která začala Harrymu představovat všechny plyšáky.

Xxxxx

Harry byl u Severuse s Milly už dva týdny a naprosto si to užíval. Bavilo si ho s Milly hrát, hlídat ji, číst ji. Přilnula k němu a on k ní. Severus musel první týden dohánět resty, které nestihl během školního roku. To znamenalo, že se s Milly a Harry rozloučil po snídani. Milly vždy poprosil, aby byla hodná. Ta mu to odkývala a dodala, že bude nejvíc hodná holčička na světě. Poté se mu většinou pověsila kolem krku a zeptala se, kdy se vrátí.

„Brzy, dáme si spolu oběd u skřítků v kuchyni.“

Milly se rozzářila, milovala domácí skřítky. Tajně ji podstrkovali čokoládové sladkosti. „A pak už nebudeš pracovat?“

„Budu, ale už jen chvíli. A slibuji, že za pár dní si se mnou budeš moci dělat, co chceš.“

„Opravdu? Budeš celý den učit má zvířátka, jak vařit lektvary?“

Severus se usmál. Ta malá to s ním uměla. „To víš, že ano. Ale teď je bude učit Harry, ano?“

Milly přikývla, vlepila Severusovi pusu a s očekáváním hleděla na Harryho.

Snape večer Harrymu udělal kázání, jak musí být opatrný, jak se nesmí nechat ukecat, a že Milly může dostat maximálně jednu čokoládovou žabku denně.

„Půjdeme za Hagridem?“ navrhl po krátkém zamyšlení Harry. 

Milly se rozzářila. „Jooo, mám v pokoji piškoty pro Tesáka.“

Za Hagridem spolu chodili skoro každý den, jindy si hráli, četli, Harry občas vykouzlil něco, co Milly pobavilo.

„Má maminka je v nebi,“ oznámila mu Milly z ničeho nic.

„Já vím,“ Harry ji chytl za ruku. „Moje taky.“

Milly se smutně usmála. „Máš taky tatínka?“

Harry zavrtěl hlavou. „Můj tatínek je taky v nebi.“

Milly se k němu přitiskla a objala ho. „Tatínkové se o nás mají starat, jako můj tatínek. Nechci, aby šel tatínek do nebe,“ zakňourala Milly. 

Harry ji pohladil po zádech, než ji stihl vysvětlit, že její tatínek ještě dlouho do nebe nepůjde, dorazil Severus. Milly pustila Harryho a rychle se k muži rozeběhla. Severus ji chytil do náruče. Milly ho pevně objala kolem krku. „Už tě nikdy nepustím,“ zašeptala.

„Nikdy?“

Milly zavrtěla hlavou. Opravdu se ho celý večer odmítala pustit. Při večeři mu seděla na klíně, do vany musel jít taky s ní a večer musel zůstat v postýlce, dokud neusnula. Předtím ji však musel slíbit, že až se vzbudí, tak tam bude s ní. 

Xxxxx

Harry nervózně čekal na Severuse. Musel mu říct, proč se Milly chovala tak podivně.

„Pane, omlouvám se, že jsem ji rozrušil.“

„To kvůli vám byla tak nesvá?“ Severus se zamračil. Byl dobrý nápad ji tu nechat s Potterem?

„Mluvila o své mamince a ptala se mě, kde jsou mí rodiče. Tak jsem jí řekl pravdu. Asi si do té doby neuvědomila, že byste taky mohl…víte, jako zemřít.“

„Aha.“ Severus se zamračil, s tímhle nepočítal. „To chce whisky. Dáte si taky?“

„Že váháte,“ Harry se usmál. Whisky by opravdu měla přijít oběma vhod.

Xxxxx

Harry byl spokojený. Nemusel nic předstírat, doháněl hraní s hračkami, které jako malý neměl. I když mu Snape říkal, ať se nenechá od Milly oblafnout (on měl co říkat, když ji splnil totálně všechno), tak ji nedokázal říct ne. Přišlo mu, že si skrze ni může nahradit své dětství. Navíc začal trávit večery se Severusem. Zpočátku jen upíjeli svou whisky a mlčeli. Potom se k příjemnému mlčení přidalo pár vět a nakonec si regulérně povídali. Snape měl obří rozhled úplně o všem. 

„Pane, neuděláme si výlet?“

„Výlet, pane Pottere?“

„Vyprávěl jsem Milly o mudlovské zoo.“

Severus se usmál. „To jste udělal obří chybu, co?“

„Ano. Každý den se mě ptá, kdy pojedeme do zoo,“ zasmál se Harry.

„Možná bychom něco mohli vymyslet.“ Znělo to tak, že o tom Snape opravdu zapřemýšlí.

Za pár dní lektvarista zoo schválil. Zařídil nutnou obranu na takovou vycházku. Harry měl za úkol vybrat tu nejlepší zoo v zemi.

Xxxxx

Zoo byla skvělá. Harry se střídal se Severusem, kdo kdy ponese Milly, protože ona chtěla vidět všechna zvířata. Jenže jí nějak nestačila energie. I Severus si to užíval, protože byl v zoo poprvé. Harry podruhé, ale tohle bylo mnohem lepší než jeho první návštěva.

Při čekání na Milly, která se vozila na oslíkovi, Harry bez promyšlení pronesl, „Připadám si jako rodič.“

„Vždyť jste jako rodič, měsíc mi s Milly neskutečně pomáháte,“ dodal chápavě Snape.

„Tak to má Milly dva tatínky,“ usmál se Harry. Snape ho pochválil a ocenil jeho přítomnost. To bylo neuvěřitelné.

Severus byl v dobré náladě, a tak obdařil Harryho posuzujícím pohledem. „No, já bych řekl, že vy jste spíš maminka.“

„To teda nechápu, proč bych měl pořád dělat ženskou já?“ zamračil se Harry.

Severus na to nic neřekl. Jen se pro sebe usmál.

„Jako vážně? Je na mně snad něco ženského?“ Harry přistoupil k Severusovi a dokola se otočil. „Tak?“ Vyzývavě se na něho podíval.

„Nebyl jste to vy, kdo Milly nechtěl pustit na slona, protože by mohla spadnout a rozbít si hlavu, vy starostlivá kvočno?“ Pronesl Severus suše a vydal se směrem k oslíkovi, než si Milly prosadí další jízdu.

Na Harrym nebylo nic ženského, sice vypadal velmi jemně, ale ne žensky. Jenže to mu přece nemohl Severus říct. Navíc jako žena by ho nepřitahoval. Teď ho snad přitahuje? Severus se zamračil. Kdyby potřeboval partnera, který se postará o Milly, zaručeně by bral Harryho. Vybral by ho však i pro sebe?